"Na hradě se zjevuje duch ovčáka s beranem, dvanáct bílých paní, valící se sudy, čí přízrak rytíře na koni"
Výčet některých nadpřirozených bytostí, které se zjevují na hradě.
Jeden z našich nejznámějších, nejnavštěvovanějších či jeden z nejvíce fotografovaných hradů u nás. To vše je Karlštejn. Hrad založil "Otec vlasti" král Karel IV, který ho po sobě i pojmenoval. Jeho hlavní funkcí bylo pro uložení říšských korunovačních klenotů a ostatků svatých a zároveň sloužil jako místo a odpočinku krále. Výstavba probíhala v letech 1348 - 57.
 |
| Hrad před přestavbou (zdroj: www.hrad-karlstejn.eu ) |
Roku 1422 hrad úspěšně odolal tlaku husitů. I přes fakt, že hrad neměl svůj vlastní zdroj vody. Hrad měl vlastní cisternu, která se ukrývala ve Studniční věži. Cisterna měla celkovou hloubku 81 metrů. Ani v této hloubce se nevyskytovala voda, to se nakonec povedlo štolou, která přivedla vodu do cisterny z blízkého potoka.
 |
| Celkový pohled na hrad |
V letech 1578 - 97 byl hrad renesančně upraven. Od 17. století hrad ztrácel na významu a ještě byl roku 1646 vyloupen Švédy. V roce 1755 ho Marie Terezie věnovala Ústavu šlechtičen v Praze, který byl v té době nově založen. Současný vzhled, vzhled "ideálního", středověkého hradu mu měly vrátit úpravy pod vedením B. Schmidta a J. Mockera, které proběhly v letech 1887 - 99. Bohužel, při těchto úpravách utrpěla umělecká hodnota hradu. Puristé odstranili všechny renesanční i pozdější zásahy, ale i původní prvky z období gotiky, které nevypadaly goticky.
 |
| Hrad od silnice na Mořinu |
Hrad tvoří čtyři části, které jsou odstupňované podle významu. Předhradí se vstupní branou, purkrabství se studniční věží, obytná část s císařským palácem a Mariánskou věží a srdce hradu Velká věž, která stojí na nejvyšším místě. Ve druhém patře věže je kaple sv. Kříže, která je jedním z nejkrásnějších a nejcennějších gotických prostor v Čechách. Věž má půdorys 26 x 17 metrů a sílu zdí 4 - 7 metrů. Podle císařova nařízení nesměly ve Velké a Mariánské věži nocovat ženy. Lidová tradice to však stáhla na celý hrad a díky tomu máme třeba "Noc na Karlštejně". Velká věž je dřevěným krytým přechodem spojena s Mariánskou věží. Jedná se vlastně o věž s kostelem Panny Marie.
 |
| Studniční věž |
V dolní části vnitřního hradu stojí Císařský palác s půlválcovou věží. Ve druhém patře se nacházely obytné prostory krále - velký sál, světnice, pracovna, ložnice a soukromá kaple, která byla točitým schodištěm spojena s komnatami královny. Brána odděluje vnitřní hrad od dvora purkrabství, jehož podoba pochází z přestavby v 19. století. Na západní straně se připojuje úzké nádvoří se studniční věží.
A jak se sem dostaneme?
Karlštejn najdeme u Berouna. Obcí prochází silnice, která spojuje Beroun s Černošicemi. Vede sem žlutá značka, která začíná na vlakovém nádraží v Karlštejně. Rovněž se sem dostaneme po červené značce, která vede z Berouna až do Radotína
Můj dodatek:
Hrad je opravdu dominantní a turistický klenot. Za sebe ale mohu říci, že se mi tady nejvíce líbilo, když jsem hrad navštívil z kraje sezóny, kdy zde bylo opravdu minimum lidí. Ale i v době, kdy je tady mnoho turistů, má hrad své kouzlo.
Odkazy na fotoalba na rajčeti:
Žádné komentáře:
Okomentovat