Mapa míst

středa 27. ledna 2016

Orlík nad Vltavou

"Hrad, jenž je na strmé skále, připomíná orlí hnízdo"

Možný vznik názvu

V písemných pramenech se objevují první zmínky o Orlík v období let 1230 - 1251. Hrádek byl v té době dřevěný, a byl postaven na strmé skále nad řekou. V letech 1287 - 88 byl hrad královskou državou Václava II. 

Zámek, před vznikem přehrady (zdroj: www.zamekorlik.info )
Na přelomu 13. a 14. století byl hrad přestavěn na kamenný a sloužil jako opěrný bod a správní centrum královské moci. V roce 1357 král udělil manství svému kancléři Dětřichu z Portic, na hradě však musel vydržovat královskou posádku. V roce 1395 získal hrad Zikmund Huler. Huler byl jedním největších oblíbenců krále Václava IV. Král zde velmi rád pobýval, lovil zde a rovněž zde vyřizoval i některé panovnické povinnosti. Zikmund Huler byl nakonec obviněn z padělání zápisů v zemských deskách a nakonec byl sťat.

Průčelí zámku
V roce 1407 získal Orlík Petr Zmrzlík ze Svojšína. V roce 1457 získal hrad jako dědictví Jaroslav Zmrzlík, který podporoval krále Jiřího z Poděbrad, v období bojů s panskou a katolickou Zelenohorskou jednotou. Nedaleký Zvíkov byl majetkem Rožmberků, a tak se Orlík dostal do přední bojové linie. V roce 1508 podlehl hrad zničujícímu požáru. V roce 1514 získal hrad a clé panství Kryštof ze Švamberka, který vlastnil nedaleký Zvíkov. Hrad byl v letech 1514 - 20 důkladně opraven, byl třeba zvýšen o patro. Po smrti Petra Voka z Rožmberka získali Švamberkové celé jejich rozsáhlé panství. Jan Jiří Švamberk přesídlil do Třeboně a na Orlíku zůstala jen panská správa.
Po vítězství na Bílé hoře přikročil císař Ferdinand  k dobývání hradů odbojných pánů. V roce 1621 se Orlík vzdal a následně byl důkladně vyloupen a zplundrován. Zbytky zařízení byly převezeny na hrad Bechyně.  Přes Šternberky a Eggenberky se hrad dostal zpět do rukou Schwarzenbergů. Velké změny přišly v roce 1802. Orlík se stal sídlem Schwarzenbergské sekundogenitury. Orlík je změněn na panské sídlo. Byl stavebně upraven a interiéry byly postupně nově zařizovány. I když hned v roce 1802 byl poničen požárem, tak tyto úpravy vyvrcholily novogotickou úpravou budovy v letech 1840 - 60.

Zámecké nádvoří
Schwarzenbergové hrad drželi až do roku 1948, kdy byl znárodněn spolu s celým panstvím. V následujících letech byl zpřístupněn veřejnosti. V roce 1992 byl navrácen zpět rodu Schwarzenbergů.
Zámek, respektive hrad, byl takřka nedobytný. Stál na vysoké skále na korytem Vltavy. To se však díky výstavbě Orlické přehrady změnilo. Zámek se zrcadlí v hladině řeky, aby ne, když ona hladina je zhruba o 80 metrů výše. Nejstarší stavbou je hradba jihozápadního křídla. Starý palác je na severovýchodní straně, v roce 1575 vzniklo severozápadní křídlo a v letech 1751 - 53 křídlo jihozápadní. Průčelí zámku je zdobeno třemi věžemi. Věž nalevo, dříve zvaná Uherka, sloužila jako vězení a na vrcholu byl byt hlásného. Prostřední věž je rovněž okrouhlá a zdobí jí hodiny. Věž napravo má polokruhový tvar. Možná byla takto vystavěna záměrně, možná byla ubourána v roce 1802. Na této věži byl upevněn kůl a na něm šibenice. 

A jak se sem dostaneme?
Do Orlíku se dostaneme když pojedeme autem z Prahy směrem na Písek a zde odbočíme na Milevsko a samotná silnice už pak přes Orlík vede. Z Březnice, potažmo Zalužan, či ze Zvíkovského podhradí se sem dostaneme po červené značce. Z Čimelic se sem dostaneme po modré, nebo se můžete projít po naučné stezce "Orlík - Zvíkovské podhradí".

Můj dodatek:
Zámek Orlík patří mezi naše nejkrásnější zámky, svůj fakt v tom sehrává určitě i řeka Vltava. Místo je to krásné, a při zdejších toulkách sem určitě zavítejte. Můžete využít i parník.

Odkaz na fotoalbum na rajčeti:

pondělí 25. ledna 2016

Korozluky

"Zámek, který vstal jako fénix z popela"

Od zániku nebylo daleko

Zmínka o panském sídle - tvrzi - pochází z období před polovinou 14. století. Na počátku 17. století původní tvrz již neplnila obytnou funkci, ale příslušela ke dvorům a sloužila jako sýpka a skladiště.
Na místě původní tvrze nechává zhruba po roce 1770 vystavět barokní zámek majitel panství František Václav Rajský. Jako nezbytná součást zámecké rezidence, vzniká v té době i zámecká zahrada. Její podoba se do dnešních dnů nedochovala. Roku 1786 je zámek prodán soudem. Novým majitelem byl rytíř Václav Beníšek z Dobroslavi, který v roce 1806 zámek upravuje v klasicistním stylu. Park měl krajinářskou podobu.

Zámek na pokraji zániku (zdroj: www.korozluky.cz )
V roce 1870 získávají panství Richterové, kteří zámek několikrát upravili. Zasahovalo se hlavně do interiéru, ale zasaženo bylo i do parku.Josef Richter byl totiž vášnivým přírodovědcem . Pěstoval vzácné exotické rostliny a založil přírodní park, dnes přírodní rezervace Jánský vrch. Richterové vlastnili zámek až do roku 1946, kdy jim byl zkonfiskován.

Zámek svítící novotou
V letech 1946 - 1952 sloužil jako ubytovna. V roce 1953 jej získalo odborné učiliště Bílina. Zámek byl však pro potřeby učiliště malá, a tak byla přistavěna nová budova. Zařízení zámku bylo odvezeno a postupně mizela i výzdoba interiérů. K zámku byla přistavěna kotelna a další malé stavby. Učiliště zaniká v roce 1970 a zámek slouží jako administrativní budova Státního statku. Poté byl opuštěn a ponechán svému osudu. Vytrhané podlahy, zborcené stropy, propadané střechy či silně poškozená fasáda, to vše mělo za následek, že na zámek byl v roce 1988 vydán demoliční výměr. Stejně zničen byli park a kaple sv. Josefa u příjezdové cesty.

Kaple sv. Josefa
Zvrat nastal v roce 1994. Z demolice sešlo, zámek jako ruinu získává architekt Miroslav Perout a pouští se do velmi rozsáhlé a nákladné rekonstrukce. Nejen, že se povedlo zrekonstruovat zámek, ale rovněž i kapličku a park. Zámek se stal tak příjemným překvapením na Mostecku.

A jak se sem dostaneme?
Zámek a obec se nacházejí na spojnici Louny - Most. Nevede sem žádná turistická stezka. Nejbližší vlakovou stanicí je Sedlec u Obrnic. Přes obec ale vede cyklostezka číslo 3109, která začíná v obci Zaječice a vede do Obrnic, což je okraj Mostu.

Můj dodatek:
Zámek je velkým překvapením, podtržené faktem, že byl v naprosto dezolátním stavu. Návštěvu určitě doporučuji. 

Odkaz na fotoalbum na rajčeti:

neděle 24. ledna 2016

Děd

"První vyhlídková stavba Klubu Českých turistů"

Primát věže

Návrh na výstavbu rozhledny, která se měla stát zakončením turistické cesty z Berouna na Děd, padl v roce 1891. Základní kámen byl položen 1. května 1893. Spolupráce berounského Klubu českých turistů a místního okrašlovacího spolku měla za následek, že již za rekordní 4 měsíce se na Dědu tyčila 12 metrů vysoká rozhledna, která byla vystavěna z více jak 25000 královedvorských bílých cihel. Poprvé byla otevřena 17. září 1893 a nabízela přímo úchvatný výhled.

V době kdy na vrcholu nebyl les a rozhledna vyčnívala (zdroj: www.fotohistorie.cz )
Ihned po otevření se věž stala vyhledávaným místem turistů, ale i vandalů. Situace došla tak daleko, že rozhledna byla uzamčena a Klub českých turistů v roce 1914 vypsal odměnu za dopadení vandalů. Kdo chtěl v té době na rozhlednu, tak si musel zajít do hájovny, která byla pod rozhlednou ve směru na Křivoklát a klíče si vypůjčit.

Současný stav 
V roce 1954 přešla rozhledna pod národní podnik Turista. Během restitucích během devadesátých let se ukázalo, že po výstavbě nebyla rozhledna vůbec zanesena do pozemkových knih, a tím pádem se stala majetkem státu. V průběhu totality se o rozhlednu, jako o většinu staveb, nikdo nestaral. Výhled byl zcela znemožněn okolními stromy.

Výhled směrem na Králův Dvůr
V roce 2001 došlo k dohodě s místní lesní správou a byl vykácen pruh lesa. Dnes se tak otevírá alespoň částečný výhled na Křivoklátskou vrchovinu. Zároveň se otevírá částečný výhled na Králův Dvůr. V roce 2012 přešla rozhledna pod město Beroun, a to jej nechalo opravit.

A jak se sem dostaneme?
Dostaneme se sem po modré značce, která vede od vlakového nádraží v Berouně. Rovněž se sem dostaneme po zelené značce, která vede z vlakového nádraží Králův Dvůr do obce Zdejcina.

Můj dodatek:
Rozhledna byla velice milým překvapením. Na první pohled vypadá, jakoby se jednalo o pozůstatek nějakého starého hradu. Jediným mínusem je, že už neposkytuje krásný kruhový výhled.

Odkaz na fotoalbum na rajčeti:

sobota 23. ledna 2016

Nelahozeves

"Jeden z nejvýznamnějších pozdně renesančních objektů v České republice"

Zámek je významnou architektonickou památkou

Vznik zámku se datuje rokem 1553, jeho zakladatel byl Florián Gryspek z Gryspachu. Pro vznik zámku byla důležitá poloha blízko Prahy, Gryspek byl poradcem krále Ferdinanda I. Roku 1588 Gryspek umírá a stavba zámku je přerušena. Teprve po roce 1614 jeho syn Blažej znovu začal stavět. Roku 1623 je zámek prodán kněžně Polyxeně z Lobkowicz. Roudnická větev Lobkowiczů vlastní zámek, s výjimkou let 1950 - 93, dodnes.

Historická podoba zámku (zdroj: www.zameknelahozeves.cz )
Během třicetileté války byl několikrát poškozen rabujícími vojáky. Po skončení války začal kníže Václav Eusebius Popel z Lobkowicz s obnovou zámku. Opravy menšího rozsahu byly zahájeny v 60. letech 19. století. V roce 1876 byl vypracován projekt na přestavbu v novorenesančním slohu, tento projekt nebyl však nikdy uskutečněn. Zámek byl v roce 1950 zkonfiskován a v roce 1993 byl s veškerým inventářem navrácen rodině Lobkowiczů.

Celkový pohled na zámek
Dnes najdeme v zámku stálou expozici "Pohled do šlechtického interiéru rodiny Lobkowiczů". Jedná se o soubor dvanácti dobových pokojů, které detailně ilustrují život vlivné šlechtické rodiny. Interiéry představují pánskou a dámskou ložnici, jídelnu, hudební pokoj, rodinnou kapli a knihovnu. Tato knihovna čítá 65000 svazků a je zde spolu s hudebním archivem Lobkowiczů.

Zámecké nádvoří
A jak se sem dostaneme?
Nelahozeves se nachází nedaleko Kralup nad Vltavou. Zde, a samozřejmě i v Nelahozevsi, je železniční zastávka. S Kralup sem vede červená značka a souběžně s ní "Dvořákova naučná stezka". A z Kralup přes vrch Hostibejk se můžete vydat po zelené a na rozcestí "Nad Lutovníkem" odbočíte na žlutou značku, která Vás dovede k zámku.

Můj dodatek:
Zámek je velice krásný a rovněž velice impozantní. Jeho poloha na skalce nad Vltavou přímo vybízí k tomu, že předchůdcem musel být nějaký hrad. Pod zámkem naleznete rodný dům slavného skladatele Antonína Dvořáka.

Odkaz na fotoalbum na rajčeti:

čtvrtek 14. ledna 2016

Okoř

"Na hradě Okoři světla už nehoří, bílá paní šla už dávno spát..."

Známá trampská píseň

Předchůdcem dnešního hradu bylo opevnění, které zde existovalo ve 13. století. Součástí tohoto opevnění byla mimořádně vyzdobená kaple. Hrad vznikl před rokem 1359. Jeho zakladatelem byl František Rokycanský. Stavbě dominovala velká věž, která pohltila kapli původního opevnění. Věž tvořila jeden komplex s palácovými křídly. V době vlády Karla IV patřila Okoř mezi nejhonosnější sídla.

Původní podoba hrad (zdroj: www.hrad-okor.cz )
V roce 1421 je hrad dobyt táborským vojskem při zpáteční cestě do Žateckého kraje. Po roce 1443 začal Bořivoj z Lochovic s přestavbami, ve kterých pokračoval jeho syn Bořivoj z Donína. Ten provedl rozsáhlou gotickou přestavbu, která byla dokončena okolo roku 1494. Vzniklo nové vnější opevnění u paty skalky se dvěma polookrouhlými dělostřeleckými baštami. Nová část vytvořila chráněné nádvoří, kde vznikl později pivovar. Při rozšiřování vznikly také dvě brány. Jedna z nich  byla u dnešní zachovalé bašty při vstupu do hradu (dnes zaniklá). Součástí obranného systému byl v té době i rybník, který ho obklopoval ze tří stran. 

Celkový pohled na hrad
V 80. letech 16. století získal hrad Jiří Bořita z Martinic, který ho nechal renesančně upravit. Rovněž byl připojen ke smečenskému panství. Okna starého paláce v západní části byla rozšířena, hrad byl rovněž nově omítnut, ozdoben psaníčkovým sgrafitem a při paláci vznikly kryté arkády. Roku 1649 nechal Jaroslav Bořita z Martinic odkázat hrad jezuitské koleji u sv. Klimenta.

Velká hradní věž, která v sobě ukrývá nejstarší část - kapli
Za třicetileté války byl hrad i s vesnicí doby a zůstal v rozvalinách. Jezuité hrad v 70. - 80. letech 17. století opravili a rovněž byli posledními majiteli hradu, kteří zde sídlili. Po zrušení řádu v roce 1773 a zabavení jeho majetku, začal hrad chátrat a změnil se ve zříceniny. Určitým způsobem se tomto faktu podíleli i vesničané, kteří hrad využili jako velmi levný zdroj stavebního materiálu. Tehdejší správce statku poručil v roce 1773 strhat veškeré střechy.

Pohled do paláce
Novým majitelem se stal studijní fond, pro který ale zřícenina hradu znamenala velkou přítěž. Po roce 1921 připadla Okoř státu, a pod vedením architekta E. Sochora se začalo se záchrannými pracemi a opravami. Dnešní správcem hradu je Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy. Okoř je oblíbeným výletním cílem a každý rok se zde pořádá hudební festival.

A jak se sem dostaneme?
Přes Okoř prochází červená značka, která začíná v Horoměřicích a vede třeba přes Budeč či železniční zastávku Zákolany. Nebo sem můžete vyrazit po modré značce, která začíná u zámku v Roztokách a končí v Libochovičkách.

Můj dodatek:
Hrad Okoř je majestátní a impozantní zřícenina. Kouzelná v každém okamžiku. Já jsem si jí nejvíce vychutnal při poslední návštěvě, kdy jsem byl prvním návštěvníkem a hrad jsem si tam mohl projít zcela sám. Je to něco úžasného.

Odkaz na fotoalba na rajčeti:

pondělí 11. ledna 2016

Libochovice

"Významným zdejším rodákem je Jan Evangelista Purkyně"

Otec byl správcem zámku

Původním šlechtickým sídlem byla tvrz, která byla majetkem pánů z Házmburka. Gotická tvrz je roku 1550 uváděna jako pustá. Na jejím místě vznikl v roce 1560 renesanční zámek,majitelem v té době byl Jan z Lobkowicz. Lobkowiczové vlastnili panství až do roku 1594, v roce 1613 přešlo do rukou Šternberků. Roku 1661 město i se zámkem postihl velký požár.

Starší vyobrazení zámku (zdroj: www.libochovice.info )
Dnešní zámek vznikl okolo roku 1682 na popud hraběte Gundakara z Ditrichštejna. Pod vedením stavitele Antonia della Porty vznikl mohutný a nepravidelný obdélník ze zkosenou stranou hlavního průčelí, ve směru k řece Ohři, který je na mohutné podezdívce z velkých kvádrů, které připomínají původní zámek. Roku 1787 se zde narodil Jan Evangelista Purkyně.

Zámek z parku
Východní strana zámku, která je směrem do parku, má balkón se sloupy a schodištěm, který vznikl až koncem 19. století. Severní průčelí, směrem do města, je zúženo gotickou kaplí. Nádvoří s parkem spojuje sala terrena, která je zdobená pásy s reliéfy s mořskými tvory a pásy se škeblemi.Z interiéru stojí za pozornost největší místnost zámku - Saturnův sál.

Zámecké nádvoří
Další velkou zajímavostí je zámecký park, který byl založen jako francouzský roku 1683. Základem byl květinový geometrický parter s fontánami, sochami, altánem, oranžériemi a skleníky.V užitkové zahradě na břehu Ohře byla zřízena školka, ve které byly pěstovány tvarované ovocné stromky, podle některých odborníků možná jako první v Čechách

A jak se sem dostaneme?
Město Libochovice leží mezi Budyní nad Ohří a Louny. Dostaneme se sem z Třebenic (přes Házmburk) či Budyně nad Ohří po červené značce. Rovněž se sem dostaneme po modré značce, které spojuje železniční stanice Libochovice a Peruc.

Můj dodatek:
Zámek je krásnou ozdobou města, stejně tak i park. Zámek jsem navštívil již několikrát, a určitě jej ještě několikrát navštívím, protože se nachází v mé oblíbené krajině, na dohled mého milovaného hradu.

Odkaz na fotoalbum na rajčeti:

neděle 10. ledna 2016

Vlašský dvůr

"Jedna z nejvýznamnějších mincoven našeho království"

Právě zde vznikl Pražský groš

Hrad v Kutné Hoře byl založen na konci 13. století. Důvodem k založení byla potřeba bezpečného uložení vytěžené stříbrné rudy ze zdejších dolů a jejího zpracování. Za vlády Václava II dochází k velké měnové reformě, a do Kutné Hory přicházejí zkušení vlašští mincíři a pregéři z Florencie. Odtud získal dvůr přídomek Vlašský. Kolem hradního nádvoří jsou rozesety jednotlivé mincařské dílny, nad nimi jsou erby měst, odkud byla výroba přesunuta do těchto prostor.

Hrad v roce 1921 (zdroj: www.fotohistorie.cz )
Reforma centralizovala ražbu mincí do jediné mincovny, kterou řídil král, a ta se nacházela právě zde. V době největšího rozkvětu města sloužil dvůr jako sídlo panovníka při jeho zdejším pobytu. Tento fakt způsobil, že se zde odehrálo mnoho důležitých událostí (např. zvolení Vladislava Jagellonského, či podepsání Kutnohorského dekretu). Koncem 13. století probíhá přestavba oválného areálu v pohodlnější rezidenci. Vzniká dvoupatrový palác, věž a prostor královské pokladnice.

Celkový pohled
Po nástupu Habsburků na český trůn v roce 1526 ztrácí Vlašský dvůr na svém významu. Výroba mincí se přesunuje do jiných měst. Zrušení královské mincovny dochází v roce 1727, a od té doby je hrad využíván k nejrůznějším účelům. Sloužil jako radnice, škola či lazaret v době napoleonských válek. 

Pohled z nádvoří - vpravo věž, vlevo gotický arkýř
V dobách po zrušení mincovny hrad i chátrá. Vše ustává koncem 19. století, kdy jej odkupuje město a nechává ho neogoticky upravit. V současnosti se zde nachází stálá expozice mincovnictví.

A jak se sem dostaneme?
Vlašský dvůr najdeme v Kutné Hoře, přímo u kostela sv. Jakuba, jehož věž patří mezi dominanty města. Kolem hradu prochází červeně značená značka, na kterou můžete napojit na železničních stanicích Kutná Hora - město či Kutná Hora - Sedlec.

Můj dodatek:
Vlašský dvůr byl příjemnou vstupní branou do Kutné Hory. Kdo sem zamíří od vlakové stanice Kutná Hora - město bude mít hrad jako na dlani a příjemně se namlsá na další pamětihodnosti v tomto krásném městě.

Odkaz na fotoalbum na rajčeti:

čtvrtek 7. ledna 2016

Městská hora v Berouně


"Při cestě k rozhledně se zastavte za Vojtou, Kubou a Matějem"

V lesoparku se nachází medvědárium, kde jsou medvědi z večerníčku Méďové


Vznik rozhledny na Městské hoře spadá do třicátých let dvacátého století. Na vrcholu měl být vybudován vodojem. Zakázku získala firma Jelínek a synové, jejíž členové přišli sami od sebe s nápadem doplnit nadzemní část objektu o betonovou vyhlídkovou věž. Radní byli s myšlenky nadšeni, ale nebyli ochotni uvolnit z městské kasy více jak třicet pět tisíc, příčemž jenom výstavba rozhledny zvýšila náklady o padesát tisíc. Původní projekt byl trochu pozměněn tak, že do stěn a vrchní desky vodojemu byly ukotveny čtyři 11 metrů vysoké pilíře, na něž byla osazena částečně krytá vyhlídková plošina. Veřejnosti byl objekt předán 12. dubna 1936.

Rozhledna s hvězdou na vrcholu (zdroj: www.itaktura.kes.tul.cz )
Rozhledna fungovala až do devadesátých let, kdy byla jako zchátralá uzavřena. V roce 1999 proběhlo jednání s Radiomobil. Vše dospělo až ke kompletní rekonstrukce a znovuotevření věže. Na vrchol byly umístěné antény, které na rozdíl od jiných věží nepůsobí nijak násilně v celkové podobě rozhledny.

Současný stav 
Z vrcholu věže se naskýtá krásný pohled na město Beroun. Dále uvidíte pásmo Dědu (zde najdeme další rozhlednu), vrcholky CHKO Křivoklátskou, a na druhé straně vrcholky CHKO Český Kras a za nimi vykukující vrcholky Brd.

Pohled na historické centrum Berouna
A jak se sem dostaneme?
Rozhledna se nachází v lesoparku Městská hora, a je zdaleka viditelná. Na vrchol nevede žádná značka, avšak cesta je velice dobře značena městskými směrovkami.

Můj dodatek:
Jedna z mála našich betonových rozhleden. Naštěstí je řešena velice elegantně. Z rozhledny je krásný výhled, a když se budete toulat Berounem, toto místo určitě nevynechejte.

Odkaz na fotoalbum na rajčeti:

středa 6. ledna 2016

Karlštejn

"Na hradě se zjevuje duch ovčáka s beranem, dvanáct bílých paní, valící se sudy, čí přízrak rytíře na koni"

Výčet některých nadpřirozených bytostí, které se zjevují na hradě.

Jeden z našich nejznámějších, nejnavštěvovanějších či jeden z  nejvíce fotografovaných hradů u nás. To vše je Karlštejn. Hrad založil "Otec vlasti" král Karel IV, který ho po sobě i pojmenoval. Jeho hlavní funkcí bylo pro uložení říšských korunovačních klenotů a ostatků svatých a zároveň sloužil jako místo a odpočinku krále. Výstavba probíhala v letech 1348 - 57.

Hrad před přestavbou (zdroj: www.hrad-karlstejn.eu )
Roku 1422 hrad úspěšně odolal tlaku husitů. I přes fakt, že hrad neměl svůj vlastní zdroj vody. Hrad měl vlastní cisternu, která se ukrývala ve Studniční věži. Cisterna měla celkovou hloubku 81 metrů. Ani v této hloubce se nevyskytovala voda, to se nakonec povedlo štolou, která přivedla vodu do cisterny z blízkého potoka.

Celkový pohled na hrad
V letech 1578 - 97 byl hrad renesančně upraven. Od 17. století hrad ztrácel na významu a ještě byl roku 1646 vyloupen Švédy. V roce 1755 ho Marie Terezie věnovala Ústavu šlechtičen v Praze, který byl v té době nově založen. Současný vzhled, vzhled "ideálního", středověkého hradu mu měly vrátit úpravy pod vedením B. Schmidta a J. Mockera, které proběhly v letech 1887 - 99. Bohužel, při těchto úpravách utrpěla umělecká hodnota hradu. Puristé odstranili všechny renesanční i pozdější zásahy, ale i původní prvky z období gotiky, které nevypadaly goticky.

Hrad od silnice na Mořinu 
Hrad tvoří čtyři části, které jsou odstupňované podle významu. Předhradí se vstupní branou, purkrabství se studniční věží, obytná část s císařským palácem a Mariánskou věží a srdce hradu Velká věž, která stojí na nejvyšším místě. Ve druhém patře věže je kaple sv. Kříže, která je jedním z nejkrásnějších a nejcennějších gotických prostor v Čechách. Věž má půdorys 26 x 17 metrů a sílu zdí 4 - 7 metrů. Podle císařova nařízení nesměly ve Velké a Mariánské věži nocovat ženy. Lidová tradice to však stáhla na celý hrad a díky tomu máme třeba "Noc na Karlštejně". Velká věž je dřevěným krytým přechodem spojena s Mariánskou věží. Jedná se vlastně o věž s kostelem Panny Marie.

Studniční věž
V dolní části vnitřního hradu stojí Císařský palác s půlválcovou věží. Ve druhém patře se nacházely obytné prostory krále - velký sál, světnice, pracovna, ložnice a soukromá kaple, která byla točitým schodištěm spojena s komnatami královny. Brána odděluje vnitřní hrad od dvora purkrabství, jehož podoba pochází z přestavby v 19. století. Na západní straně se připojuje úzké nádvoří se studniční věží.

A jak se sem dostaneme?
Karlštejn najdeme u Berouna. Obcí prochází silnice, která spojuje Beroun s Černošicemi. Vede sem žlutá značka, která začíná na vlakovém nádraží v Karlštejně. Rovněž se sem dostaneme po červené značce, která vede z Berouna až do Radotína

Můj dodatek:
Hrad je opravdu dominantní a turistický klenot. Za sebe ale mohu říci, že se mi tady nejvíce líbilo, když jsem hrad navštívil z kraje sezóny, kdy zde bylo opravdu minimum lidí. Ale i v době, kdy je tady mnoho turistů, má hrad své kouzlo

Odkazy na fotoalba na rajčeti:

neděle 3. ledna 2016

Bezděz

"Bezdězské kopce jsou dílem ďáblovým"

Jedna z mnoha pověstí o hradu

Jeden z nejcennějších, nejvýznamnějších a nejznámějších hradů zakládá v roce 1264 král Přemysl Otakar II na ochranu přes severočeskou šlechtou. Z větší části byl dokončen už roku 1279, kdy zde byl uvězněn mladý Václav II. Hrad poté získali páni z Dubé a od nich jej v roce 1348 vyplatil Karel IV. Během husitských válek se hrad stal opěrným bodem odpůrců kališníků. Přibližně v této době vzniklo opevnění na vedlejším Malém Bezdězu.

Přibližná podoba hradu (zdroj: www.ceskatelevize.cz )
Výraznější zásahy do jeho raně gotické podoby provedl až Albrecht z Valdštejna. V roce 1622 jej začal proměňovat v pevnost - přistavěl trojboké bastiony i čtyřhranné bašty. Došlo však jen na severní opevnění. V 1627 dal na hrad přenést augustiniánský klášter z Bělé a o pět let  let později sem přišli montserratští benediktinové. Albrecht slíbit postavit na úpatí vrchu klášter, tyto plány však přerušila jeho násilná smrt v Chebu.

Hrad je opravdu dominantní
V roce 1642 hrad vyplenili Švédové, a o 20 let později byl celý hrad přeměněn na klášter. O čtyři roky později sem byla dovezena kopie montserratské Madony, hrad se stal významným poutním místem a zpustlé budovy byly opraveny. Mniši nashromáždili velké poklady, bohužel v roce 1778 Bezděz obsadilo pruské vojsko a cennosti si odvezlo. Klášter zanikl díky reformě Josefa II a hrad začal chátrat.

Hradní kaple
V roce 1844 byla na podnět majitele panství Kristiána z Valdštejna upravena velká věž, která dostala vyhlídkový altán, provizorně byl zastřešen i královský palác. Během 19. století se hrad stal inspirací pro mnoho romantických umělců. Hrad je i nadále průběžně opravován. V nedávné době byl zastřešen a opraven Manský palác. Nejcennější částí je hradní kaple. Dominantou hradu jsou obě věže - Velká (vysoká 40 metrů), Čertova (vysoká 20 metrů).

Pohled z Velké věže 
A jak se sem dostaneme?
Hrad je obrovskou dominantou celého kraje. Pokud jedete autem, tak sem vede odbočka se silnice Mladá Boleslav - Česká Lípa. Na hrad vede červená značka z Doks a Bělé pod Bezdězem. Modrá z obce Hradčany, a z druhé strany od železniční zastávky Bezděz. A zelená značka, která spojuje Bezděz se železniční zastávkou Okna.

Můj dodatek:
Hrad už z velké dálky působí velice impozantně. I samotný hrad je velice impozantní. Hrad je dochován v čisté podobě, jak jej postavil král. Kaple i holé zdi Královského paláce jsou jedinečné. A když vystoupáte schody na velkou věž, tak budete odměněni ohromným výhledem.

Odkaz na fotoalbum na rajčeti:

pátek 1. ledna 2016

Hlavačov

"Na konci ostrohu stával hrad, šíje byla  překopána, takže se k němu jen po mostě dalo přicházet"

Popis hradu od Augusta Sedláčka

Západně od Lužné vznikl nejspíše na počátku 13. století lovecký hrádek. Je nazývám Starým hrádkem a patří k nejstarším a svého času k nejvýznamnějším královským hradům. Plnil funkci správního centra kraje, Křivoklát byl v té době jen loveckým hradem. Roku 1253 zde král Václav I hostil salcburského míšeňského a bamberského biskupa. Rok předtím (1252) zde Václav I vydal potvrzení Vyšehradské kapitule na kapli sv. Vavřince na Petříně. Důležité listiny zde vydával ještě král Přemysl Otakar II. Když panovaly nepokoje za správy Oty Braniborského, tak hrad nejspíše zanikl. Důvodem proč nebyl obnoven bylo hned několik. Již stál nově vystavěný Křivoklát, a hrad stál na pískovém svahu, tudíž nebyl příliš vhoden pro stavbu nového, mohutnějšího, hradu.

Zříceniny hradu v 18.století dle F.A.Hebera (zdroj: www.rakovnicko.cz )
Hrad byl tvořen čtyřmi částmi. Dvě předhradí opevňoval šíjový příkop. Vnitřní hrad byl obehnán hlubokým příkopem a před ním vznikl mohutný val. Vlastní obytné a užitkové stavby byly většinou dřevěné. Některé stavby byly vystavěné z dovezené opuky s využitím malty a vyskytly se tu i cihly. I přes jeho důležitost se z něj dodnes takřka nic nedochovalo, pouze terénní reliéfy.

Plocha jádra
Archeologický výzkum, který zde byl prováděn, byl velice komplikovaný. Zbytky hradu jsou těžce poškozeny neodbornými výkopy a vybíráním kamene. V krajině, kde se nevyskytoval kámen, tak zbytky posloužily jako levný stavební materiál. Hrad je největší dosud známou ukázkou hradu přechodného typu.

Hradní příkop
A jak se sem dostaneme?
Výchozím místem může být Rakovník nebo Železniční muzeum Lužná. Tyto dvě místa spojuje modrá turistická značka. A právě na této značce se nachází zříceniny hradu.

Můj dodatek:
Byť se z hradu mnoho nedochovalo a byl navíc poškozen lomem, tak je to krásné místo, kde na Vás dýchá historie. Co ovšem překvapí je mohutnost příkopu.

Odkaz na fotoalbum na rajčeti: