"Krkonoše, ráj boud, chat a bud"
Krkonoše se řadí mezi pohoří mezi nejvyšším počtu chat
V Krkonoších jsme se už jednou toulali. Teď se zaměřím na chaty či boudy, které jsem já osobně navštívil. Chat je zde samozřejmě více.
Petrova bouda, neboli Petrovka
Vznik první boudy na dnešním místě se datuje rokem 1811. V letech 1886 - 1887 vznikl pod starou chalupou nový čtyřpodlažní objekt. Kolem roku 1901 byla stará bouda rozebrána a na jejím místě vznikl nový tří podlažní objekt. V letech 1925 - 29 se areál rozšiřoval - vznikla prosklená terasa, třetí ubytovací stavba a spojovací koridor mezi budovami. Po roce 1945 začalo období úpadku.
Pomalou likvidaci Petrovky nezastavilo ani prohlášení kulturní památky, to se stalo 4. 11. 1997. Pravděpodobně do 30. 9. 2007 Petrovka funguje, poté je uzavřena. Několikrát změnila ještě majitele, ale k ničemu to nevedlo. Začátek konce nastal 21. července 2011. To zde vypukl požár, který naštěstí byl drobný a neměl devastující účinky. Opravdová zkáza přišla 31. července 2011. Vznikl zde druhý požár, který zcela zničil chatu. Po různých peripetiích s obnovou či neobnovou se v lednu 2015 majitelé a památkáři dohodli na obnově. Uvidíme, kdy bude stát nová Petrovka.
 |
| Petrovka krátce před vyhořením |
Můžete buď po červené značce od Špindlerovy boudy, nebo po modré ze Špindlerova Mlýna a na rozcestí "U Dívčí lávky" pokračovat po žluté.
Můj dodatek:
Já osobně jsem měl vcelku štěstí, protože jsem chatu navštívil zhruba dva týdny před zničujícím požárem. Chata z dálky vypadala velice pěkně, avšak z blízkosti jsem cítil pocit zmaru.
Moravská bouda
První objekt pro návštěvníky hor zde vznikl v roce 1876. Součástí bylo i hospodářství - ustájení koní, několika kusů krav atd. Během druhé světové války bouda sloužila pro výcvik německého vojska. Po válce se zařadila pod správu hotelů a restaurací a využívána pro rekreace ROH. Po roce 1989 několikrát změnila majitele. Dnešní majitel - Martin Dvořák - vlastní boudu od roku 1994. Moravská bouda je jednou z mála krkonošských bud, který není zničena různými přestavbami.
 |
| Budova Moravské boudy |
K Moravské boudě se dostanete ze Špindlerova mlýn po modré značce, a u rozcestí "U Dívčí lávky" pokračujete po žluté.
Můj dodatek:
Pro mě osobně byla Moravská bouda velkým překvapením. Krásné prostředí, milá obsluha.
Brádlerovy boudy
První zmínka pochází z roku 1637, tím se řadí mezi nejstarší krkonošské boudy. Důvodem vzniku bud byly i velmi kvalitní louky vzniklé vykácením lesů - chov dobytka. V roce 1890 byl nově zařízený Hostinec u Velkého Šišáku, od roku 1925 nazývaný Brádlerova bouda. Roku 1912 bouda vyhořela, avšak ještě v témže roce byla znovu postavena. Počátkem šedesátých let dvacátého století byly přejmenovány na Fučíkovy boudy.
 |
| Brádlerovy boudy |
Po modré značce ze Špindlerova Mlýna, a u rozcestí "U Dívčího skoku" budeme pokračovat po zelené. Poté máme dvě možnosti. Buď u Medvědí boudy pokračovat po žluté. Nebo můžete jít dále po zelené a na rozcestí "Pod Martinovkou" odbočíte na modrou.
Můj dodatek:
Hlavní budova vypadá vcelku nenápadně. Navštívil jsem jí v době, kdy okolí bylo zpustošeno vichřicí. Takže kamkoliv se člověk podíval viděl zničený les.
Martinova bouda - Martinovka
Martinovka, jedna z nejstarších boud v Krkonoších, byla založena kolem roku 1642. Obnovena byla v roce 1795 jako významné středisko českého živlu v Krkonoších. Po různých přestavbách se Martinovka zachovala na místě Nové Martinovy boudy, ostatní budovy byly roku 1899 strženy.
Zajímavostí je, že se zde narodila a strávila část svého dětství tenistka Martina Navrátilová.
 |
| Martinovka a v pozadí Velký Šišák |
Po modré značce ze Špindlerova Mlýna, a u rozcestí "U Dívčího skoku" budeme pokračovat po zelené. Na rozcestí "Pod Martinovkou" se napojíte na modrou a dojdete až k ní.
Můj dodatek:
Martinovka na mě působila krásným dojmem. Chata na pozadí Velkého Šišáku se mi líbila už z dálky. I uvnitř, příjemná obsluha, prostředí, i občerstvení.
Labská bouda
Původní bouda vznikla v polovině 19. století. V letech 1878 - 79 byla hrabětem Harrachem přestavěna. Tato bouda byla v provozu až do roku 1965, kdy vyhořela.
O čtyři roky později byl položen základní kámen nové železobetonové panelové boudy. Slavnostní otevření proběhlo 15. listopadu 1975. Beton se však díky klimatickým podmínkám začal rozpadat, a tak v letech 1998 - 2004 došlo k rozsáhlé rekonstrukci.
V listopadu 2007 se objevila zpráva, že by se mohla bouda zlikvidovat. Bouda však nadále stojí a uvidíme co s ní dál bude. Uvažuje se o rekonstrukci. Jen aby nedopadla stejně jako Petrovka.
 |
| Moderní stavba Labské boudy |
Po červené značce přes Medvědín ze Špindlerova Mlýna. Nebo po modré ze Špindlerova Mlýna přes Labskou rokli.
Můj dodatek:
Z dálky mě moc neoslovila, nebudu to zakrývat. Při příchodu blíže rovněž. Avšak jsem byl překvapen příjemným personálem. Chata je díky blízkému prameni Labe hojně navštěvovaná. A právě při návštěvě Labského pramene jsem chatu viděl tak, jak se mi zalíbila.
Vosecká bouda
Bouda je doložena roku 1743 na Grauparově mapě. Roku 1790 byla bouda přestavěna a nazývala se Nová česká bouda. V roce 1830 byla bouda výrazně rozšířena. Vzhledem k tomu, že se nacházela mimo turistické trasy a orientovala se na budní hospodářství - proslulé bylo zdejší máslo a sýry. Roku 1901 nechal hrabě Harrach vybudovat turistickou stezky z Labské boudy, což zvýšilo jeho návštěvnost. Po válce byla bouda upravena a jako jedna z mála nebyla nikdy postižena požárem.
 |
| Vosecká bouda |
Po červené ze Špindlerova Mlýna, na Zlatém návrší odbočit na žlutou a na Labské boudě odbočit na zelenou, nebo po žluté z Rokytnice nad Jizerou.
Můj dodatek:
Díky mírné odlehlosti je chata méně navštěvovaná. Je však velkým překvapením. Už cesta tam nabízí krásné výhledy. Mimo jiné jsou vidět Harrachovské skokanské můstky.
Vrbatova bouda
Vrbatovu boudu najdeme na Zlatém návrší. Jméno má podle Václava Vrbaty, který 24. března 1913 v těchto místech obětoval svůj život pro svého přítele - Bohumila Hanče. Na blízkém vrcholku byla v roce 1925 vztyčena kamenná Mohyla Hanče a Vrbaty.
Samotná bouda slouží jen jako občerstvovací a stravovací zařízení. Vznik boudy se datuje rokem 1964.
 |
| Vrbatova Bouda |
Po červené ze Špindlerova Mlýna, nebo po žluté z Horních Míseček.
Můj dodatek:
Chata mě až tolik neoslovila. Za to mohyla Hanče a Vrbaty a zachovalé opevnění (řopíky) jsou jednoznačným zdejším lákadlem.
Tetřeví boudy
Horský hotel najdeme v samém středu Krkonošského parku. Objekty se postupně rekonstruují. Avšak jsou funkční. Od hotelu se nabízí krásná vyhlídka.
 |
| Horský hotel |
Po žluté z Černého dolu. Nebo po žluté z Dolního Dvora na rozcestí "Nad Dolním Dvorem", zde se napojíme na modrou a půjdeme až na rozcestí "Rejdiště" a zde odbočíme na žluté.
Můj dodatek:
Tetřeví boudy jsou vidět už z velké dálky. Očekával jsem od rozhledu mnoho, a taky že jo. Stejně překvapující byla cesta po žluté do Černého dolu. Krásná procházka s fascinujícími výhledy.
Jedná se o nejstarší chatu na hřebenech Krkonoš. Již v roce 1625 zde bylo hospodářské stavení. Několikrát během své dlouhé historie vyhořela, avšak pokaždé byla obnovena. Roku 1914 byla dokončena nová velká bouda, která však po Mnichovské dohodě, 2. října 1938 vyhořela.
Za druhé světové válku chatu obnovil wehrmacht a využíval jí pro školení leteckých radistek. Postavena však byla jen menší část z plánovaného rozsahu. Po válce chatu využívala československá armáda.
Od listopadu 2002 byla chata uzavřena. Za 10,5 milionů boudu koupila společnost AEZZ, která jí opravila a 19. června 2004 její hlavní část zprovoznila.
 |
| Nejstarší bouda v Krkonoších |
Po červené značce - z jednoho směru od Špindlerova Mlýna, a druhý od chalupy Na Rozcestí. Nebo po modré z Pece pod Sněžkou přes Obří důl.
Můj dodatek:
Mohutná bouda na dohled od Sněžky. Nabízí se zde mnoho výhledů, jak do přírody, tak na chatu samotnou. Nedaleko, po červené, je památník obětem hor.
Výrovka
V 18. století zde vzniklo jednoduché přístřeší, které se stalo brzy vyhledávaným místem. Toto se však nelíbilo majiteli , který přístřeší na začátku 19. století nechal zboural. Později však znovu vzniklo. V roce 1926 zde vojáci postavili srub pro potřeby výcviku. Vedle srubu později vznikla Havlova bouda. Roku 1946 vyhořela Havlova bouda, ale díky rychlému zásahu byla zachráněna Výrovka. Ne však na dlouho, jelikož 6. února 1947 vyhořela i Výrovka. Již o rok později byla na místě Výrovky postavena provizorní bouda.
Dnešní bouda vznikla v letech 1988 - 1990.
 |
| Moderní chata Výrovka |
Po červené značce - z jednoho směru od Špindlerova Mlýna, a druhý od chalupy Na Rozcestí. Nebo po zelené ze Špindlerova Mlýna.
Můj dodatek:
Chata mě svým vzhledem moc neoslovila. Avšak velice vstřícný přístup pana majitele, který nás i přes dočasný výpadek (myslím, že byla porucha vody - červenec 2010) velice skvěle obsloužil.
Chalupa Na Rozcestí
Jedná se spíše o takový bufet. Leží na nejstarší stezce přes hřebeny (Slezská cesta). Bufet vznikl na počátku 20. století, konkrétně v roce 1934. V roce 1979 bufet vyhořel.
 |
| Pohled z červeně značené cesty na bufet |
Už z názvu je jasné, že chalupa je Na Rozcestí. Takže - po červené ze Špindlerova Mlýna, přes Luční boudu. Dále červená ze Strážného a červená z Janských Lázní (vede přes Kolínskou boudu či Liščí louku). Nebo po zelené ze Špindlerova Mlýna a z druhé strany z Pece pod Sněžkou.
Můj dodatek:
I přes příchod po zavírací době, jsme byli skvěle obslouženi i s jídlem. Jednoznačně skvělý přístup.
Dvorská bouda
Jedná se o nejvýše položenou chatu ze Zadních Rennerovek. Bouda sloužila jako rekreační středisko SONP Poldi. V nedávné minulosti, byla uzavřena a chátrala. Dnes se snad zdá, že se konečně zachránila a opět slouží pro návštěvníky.
 |
| Dvorská bouda |
Po červené ze Strážného.
Můj dodatek:
V době naší návštěvy byla chata prázdná. Smutný pohled, proto jsem i vcelku rád, že dnes již je plně funkční.
Chata Rozhled a Mařenka
Obě chaty jsou jedny z posledních roubených, zachovalých ve východních Krkonoších. Od obou chat je krásný výhled do vnitrozemí.
 |
| Chata Rozhled |
Po červené ze Strážného.
Můj dodatek:
Chaty v době příchodu byly již uzavřené, po zazvonění nám ochotnou majitelkou prodány nějaké ty suvenýry. Jednoznačně to nejlepší zde je ten výhled.
Odkaz na fotoalbum na rajčeti:
Žádné komentáře:
Okomentovat